Plzeňský kraj - turistů ráj (turistický portál Plzeňského kraje) 
JaroLétoPodzimZima

Chodsko

Chodsko

Chodsko je nesmírně svérázné, přitažlivé, jedinečné a spontánní. Je poslední národopisnou oblastí Čech, kde jsou dosud živé lidové obyčeje, nářečí i lidový oděv.

Co je chodsko, kde leží
Chodsko je nesmírně svérázné, přitažlivé, jedinečné a spontánní. Je poslední národopisnou oblastí Čech, kde jsou dosud živé lidové obyčeje, nářečí i lidový oděv. Ženy v krojích můžete vidět nejen při slavnostech nebo ve dnech církevních svátků, ale někde se dosud kroj používá i v běžném životě. Chodsko je rovněž významným zdrojem národopisných tradic v Čechách. Chodsko leží v okolí Domažlic a Kdyně necelých 60 km na jihozápad od Plzně. Zahrnuje jedenáct vesnic. Historicky se dělí na chudší „horní Chodsko“, kde se lidé věnovali spíše řemeslu. Známé jsou např. klenečská keramika, postřekovská krajka a kanafas. Patřily sem zejména obce na úpatí Haltravského
hřebene (Klenčí, Postřekov a Chodov). Obce na „dolním Chodsku“ (Draženov, Újezd, Mrákov, Lhota, Pocínovice), ležící blíže Všerubskému průsmyku, bývaly spíše zemědělské.


Proč navštívit chodsko ?
Malebná místní krajina vybízí nejen ke krátkodobé návštěvě, ale i ke strávení klidné letní či zimní dovolené a k poznání místních zvyků a historie konzervativních Chodů. V pásu Českého lesa Vás upoutá skalnatý hřeben Haltravy a vrchol Čerchova s rezervací s listnatými lesy, vypadajícími jako anglický park. Dole jsou vesnice a korálky rybníků. Vše je propojené turistickými značenými trasami a silničkami s malým provozem vhodných pro cykloturistiku. Okolí Capartic a Čerchova je vynikající i v zimě na běžky, pro nenáročné i na sjezdovky. Neobvyklým zážitkem na zimní dovolené může být masopust – zejména ten slavný v Postřekově, který se tradičně drží 4 dny od soboty do úterý.


Slavná historie chodů
Chodové, jejichž název byl odvozen z chození po hranici, byli od dob Jana  Lucemburského přímí poddaní krále za účelem střežení důležitých míst na hranici. Za tuto náročnou službu obdrželi od krále až 24 privilegií. Chodové byli nejen na Domažlicku, ale na všech důležitých místech hraniční Šumavy a Českého lesa. Avšak pouze Chodové na Domažlicku byli slovanského původu. Královská práva na Chodsku zanikla po 370 letech v době pobělohorské při neshodách Chodů s vrchností reprezentovanou majitelem trhanovského zámku V. M. Lammingerem. Neshody vyvrcholily v létech 1693–1695 selskou rebelií a popravou vůdce Chodů Jana Sladkého Koziny v Plzni. Popraviště bylo v místě dnešního pivovaru. V Újezdě ve statku J. S. Koziny můžete dnes navštívit muzeum a dojít k památníku J. S. Koziny na nedalekém vrcholu Hrádku.

Chodské nářečí
zvané bulačina je velmi specifické. Ačkoliv se mění slovník, nářečí se používá dodnes. Nápadná je jeho libě znějící melodičnost.

Slavné osobnosti chodska
Patrně nejznámějším Chodem je kněz J. Š. Baar. Sbíral, ale i psal knihy o Chodsku, pohádky, povídky a pověsti. Jsou mu věnovány muzeum v Klenčí a pomník na Výhledech. Muzeum Jindřicha Šimona Baara – stálá expozice historie Klenčí a horního Chodska. : Klenčí pod Čerchovem č. 140, : +420 379 794 231, is@klenci.cz, GPS: 49°26‘181“N, 12°48‘54.808“E Jindřich Jindřich shromáždil a vydal národopisné dílo Chodsko. Jeho sedmidílný Chodský zpěvník je nejrozsáhlejší krajovou písňovou sbírkou v Čechách a na Moravě. S jeho odkazem se můžete seznámit v muzeu Jinřicha Jindřicha v Domažlicích. Z místních můžeme vzpomenout ještě lesníka a spisovatele, milovníka
Chodska, Jana Vrbu a rodáka z Pece J. F. Hrušku. Ve všeobecnou známost se Chodsko dostalo zejména díky románu A. Jiráska Psohlavci. Inspiraci ke své sběratelské, literární a umělecké činnosti nebo jen chvíli oddechu na Chodsku našli mimo jiné i K. J. Erben, B. Němcová, J. K. Tyl, J. Vrchlický, K. M. Čapek Chod a malíři bratři Špillarové (galerie v Domažlicích).


Lidové kroje
Kroj horního Chodska je méně zdobný, kroj na dolním Chodsku je mnohem pestřejší. Sváteční forma lidového kroje z druhé poloviny 19. století se dosud zachovala u folklorních souborů. Jedná se o barevně jeden z nejpestřejších krojů v Čechách. V době postní před Velikonocemi, adventní před Vánocemi a při rodinném smutku nosí ženy černý kroj. Stálá expozice chodských krojů, jejíž součástí je i figurální kompozice chodské svatby, je v Muzeu Chodska v C hodském hradu, otevřena denně 9-12, 13-17 hod.
: Chodské náměstí, Domažlice, : +420 379 776 009, www.muzeum-chodska.com, muzeum.chodska@seznam.cz, GPS: 49°26‘20.801“N, 12°55‘39.136“E

Lidová hudba – dudácká muzika
Na Chodsku i v celém Plzeňském kraji jsou pro lidovou muziku charakteristické dudy (také zvané kozel či pukl) a jejich různé formy použití jako doprovodného nebo i sólového nástroje. Tón v lidové hudbě udávají v Čechách již od 13. století. Dudy se dříve nafukovaly ústy jako ve Skotsku. Dnešní dudy s měchem (dymákem) se dostaly do Čech asi z Bavorska až v pol. 19. století. Současné dudy hrají poměrně hluboko v Es duru. Dudák hrál nejprve sám, pak se spojil s houslistou, tzv. houdkem. Později přibyl ještě Es klarinet a vznikla malá selská muzika. Dnešní podoba dudácké muziky vykrystalizovala v 50. létech 20. století.


Lidový tanec a zpěv
Nejrozšířenějším lidovým tancem je tzv. chodské kolečko. Svým původem spadá do 15. století. Jedná se o vířivý tanec, střídavě se hraje a tančí. Tančí jej skupiny nejen z Chodska, ale z celého Plzeňského kraje. Lidové písně byly k různým příležitostem – svatební, masopustní, velikonoční, vánoční, zpívalo se společně, neexistovali posluchači, jen spolupěvci. („Za staryjch časů zpjivál každý, kdo houbu mjíl, mladý chytáli pjisničky vod staryjch, ha tak se to všecko hudržovalo v pamjeti“). Z Bavorska byly převzaty tzv. jukačky, hlas u nich, podobně jako při jódlování, přecházel z hrudního rejstříku do falsetu.


Tradiční folklór na Chodsku
Živé jsou tu všechny rodinné i výroční obyčeje, za zmínku stojí určitě svatby, Velikonoce, poutě, posvícení, Vánoce aj. Masopustní maškary chodí po všech vesnicích, nejoriginálnější je již zmíněný tradiční čtyřdenní masopust v Postřekově. Ženy odkládají na Boží hod Velikonoční smuteční kroj a oblékají kroje pestrých barev. V těch je pak můžeme spatřit např. na významných poutích, poslední neděli v květnu na pouti u Dobré Vody u Draženova a 1. neděli po sv. Anně na Tannaberku mezi Všeruby a Kdyní. Nejvýznamnější je Svatovavřinecká pouť 1. neděli po sv. Vavřinci na Veselé hoře u Domažlic a souběžně v Mrákově, Tlumačově, Stráži, Pasečnici a v Havlovicích. Další významná pouť je u Dobré Vody u Pocínovic 1. neděli po svátku Panny Marie Bolestné (15.9.). V Mrákově 1. neděli po svátku Seslání Ducha svatého (letnice) na počátku června se dosud dodržuje svátek Božího Těla. Krojovaná procesí z přifařených obcí přicházejí na slavnostní mši do kostela. Poté věřící obřadně obcházejí náves, kde
nejvýznamnější rodiny vystavují čtyři zdobené oltáře. U nich kněz světí věnečky, jež mají zaručit zdraví a prosperitu po celý rok. Tradice Božího Těla byla obnovena i na několika dalších místech v kraji.

Vavřinecká pouť a Chodské slavnosti v Domažli cích
Slavnosti se konají jako součást Svatovavřinecké pouti v polovině srpna v Domažlicích. Hlavní scény jsou na náměstí u brány a v zahradě pod Chodským hradem. Jsou to jedny z největších, nejnavštěvovanějších a nejstarších náropisných slavností v Čechách (od r. 1955). Přehlídka folklorních souborů z Domažlicka, hostů z Čech i zahraničí, národní přehlídka dudáků, chodské písničky, tance, historický jarmark. Na pouti a na všech scénách to hýří barvami originálních chodských krojů. www.chodskeslavnosti.cz

Chodské koláče

Tradiční chutné chodské koláče s tvarohovou, makovou a povidlovou náplní sypané mandlemi a rozinkami pečou v každé rodině a jsou k dostání v potravinářských prodejnách a v cukrárnách, na poutích a při posvícení. Dříve existovaly i vzory na jejich zdobení. Krchlebské koláče – Helena Konopíková : 345 61Staňkov-Krchleby 38, : + 420 379 492 720, www.kolace.websnadno.cz, GPS: 49°32‘39.495“N, 13°6‘28.384“E Bořické koláče – Marie Vondrovicová, Pekárna – Cukrárna : Bořice 6, 344 01 Domažlice, : + 420 606 616 941, + 420 379768051, GPS: 49°25‘41.791“N, 12°58‘17.458“E

Keramika
Chodská keramika – oblíbená, originální a světoznámá  užitková a dekorativní keramika má svůj původ v druhu a jakosti střepu a v ručně malovaném tradičním dekoru. Tradice trvá již od roku 1835, družstvo Chodovia bylo založeno v r. 1920. Typický dekor, rudé máky na bílém nebo černém podkladě, pochází z počátku 20. století.
Družstvo umělecké výroby Chodovia v Klenčí pod Čerchovem  (na prodejnu): +420 379 794 559 (v hist. objektu „Stará pošta“, v prodejně je i menší muzeum), www.chodska-keramika.cz, GPS: 49°26‘5.413“N, 12°48‘53.01“E Jaroslav Mojžíš – Keramika J & B, dělá drobnější dekor : Záhořany – Bořice 42, : +420 379 768 014, www.keramikamojzis.cz GPS: 49°25‘46.125“N, 12°58‘2.383“E Jana Psutková : Klenčí pod Čerchovem 271, : +420 379 795 355, e-mail: jana.psutkova@seznam.cz


Muzeum techniky a řemesel v Kolovči
Již po 7 pokolení, od r. 1785, trvá rodinná tradice hrnčířské výroby u Volfů. Rudolf Volf je „Nositel tradice lidových řemesel“. U Volfů točí a malují originální kolovečskou keramiku. V muzeu je ukázka 50 řemeslných dílen a živností. : Koloveč č. p.1, : +420 379 494 235, muzeum.kolovec@volny.cz, www.muzeum-kolovec.wz.cz,, GPS: 49°29‘13.322“N, 13°6‘25.214“E

Krajkářství
Krajkářství, které se do Čech dostalo z Apeninského poloostrova, nabylo v minulosti světového významu. Paličkování je na území nynějšího Plzeňského kraje poprvé zmiňováno již v r. 1587 v Hostouni u Domažlic. V 19. století se paličkovaná krajka dělala v tisících domácností. Domácí výroba krajek se v malém dochovala dodnes,
avšak účel použití se změnil, jedná se většinou o dekorativní krajku. Paličkují zejména starší ženy v domácnostech např. v Postřekově, výrobky nabízí v Klenčí v prodejně keramiky Chodovie. GPS: 49°27‘29.789“N, 12°48‘24.411“E. Ve Strážově na Klatovsku bývala od roku 1897 do 1961 krajkářská škola. Dnes na ni navázal kroužek při ZŠ. Krajkářky svoje práce předvádějí a prodávají vždy v září na pouti ve Strážově. GPS: 49°18‘11.74“N, 13°14‘46.445“E.


Tkalcovství – Kanafas
 V Postřekově pokračují v tradiční české výrobě kanafasu, který měl vždy široké uplatnění v domácnosti i oděvu. I dnes by tento praktický, příjemný a vkusný textil neměl nikde chybět. Chcete-li dotvořit prostředí domova, chaty či chalupy, můžete i Vy tuto pevnou tradiční látku vyzkoušet. Vzorkovou prodejnu najdete v Mlýnci u Postřekova
: Kanafas cz., s.r.o., Mlýnec 16, 345 35 Postřekov, : +420 379 796 210, fax: +420 379 796 211 e-mail: obchod@ceskykanafas.cz, www.ceskykanafas.cz

Naposledy upravil: Beránek Filip (30.06.2010)

 


 

Specifikujte cíle:

Mapa okresů

TachovDomažliceKlatovyRokycanyPlzeň-severPlzeň-jihPlzeň-město

Název 

Okres 

Typ