Plzeňský kraj - turistů ráj (turistický portál Plzeňského kraje) 
JaroLétoPodzimZima

Národní park

Šumava se rozkládá na jihozápadní hranici Čech s Bavorskem a Rakouskem, s při­lehlým Bavorským lesem pak tvoří největší zalesněný komplex ve střední Evropě. Pro své bohaté vodní zdroje, zachovalou faunu i flóru a čistý vzduch je nazývána „zelenou střechou Evropy“. V roce 1991 byl vyhlášen na části území Šumavy národní park, svojí rozlohou 69 030 hektarů největší ze čtyř národních parků České republiky. Jeho nejcennější části (I. zóny) jsou ponechány zpravidla samovolnému vývoji bez zásahu člověka. Fenoménem Šumavy a zásobárnou vod pro desítky řek a potoků jsou horská vrchoviště (tzv. šumavské slatě) s typickou rašelinnou vegetací. Dalším unikátem jsou jezera ledov­cového původu, jediná na území České republiky.

Šumava, to je dnes malý zemský ráj, který jde stěží popsat, musí se vidět. Vyzkoušejte si sami lechtivé šumění lesa, uklidňující pohádkovou zimu, sto odstínů zeleně pozdního jara, chladivá údolí a osvěžující vánek okolo horských bystřin a slatí v tom nejparnějším létě, zádumčivost, pestré barvy a plíživé mlhy začínajícího podzimu a teplotní inverze v pozdním podzimu a zimě, kdy jsou celé hory zalité teplým sluníčkem a vnit­rozemí je pokryto mrazivým oparem. Přehlédněte množství bezejmenných hřebenů, pokochejte se pohledem na výrazné vrcholy Boubínu, Sokola, Poledníku a Ostrého v Čechách, Rokla­nů, Luzného a Velkého Javoru, nejvyšší hory Šumavy a Bavorského lesa v Německu. Projděte stezku údolím s balvanitým korytem Vydry s obřími hrnci, z vlaku sledujte hluboké údolí Úhlavy na Brčálníku v pozadí s Jezerní horou nebo se postavte před největší šumavský vodopád Bílá strž. Přečtěte si povídky Karla Klostermanna o nelehkém životě v odlehlých končinách Šumavy a tiše vzdejte úctu těm, kteří i za velice drsných podmínek zde dokázali žít.

    Současným diskutovaným problémem Šumavy a Bavorského lesa je tzv. mrtvý les, kde důsledkem kůrovcové kalamity odumřely velké plochy lesa. Ve vzácných prvních zónách národního parku jsou tyto plochy vyňaty z hospodářské činnosti a ponechány bez zásahu člověka. Postu­pem času dochází k přirozenému zmlazení a v odumřelém smrkovém lese začíná vyrůstat nový druhově bohatší les. Tím se části Šumavy, po staletí hospodářsky využívané, vracejí do náruče neposkvrněné přírody.

Na Šumavě můžete navštívit i městečka s hornickou, hut­nickou, sklářskou a dřevařskou tradicí. Turistickým ruchem dnes pulzuje nejvíce Železná Ruda s kostelem Panny Marie Pomocné, zastřešeným cibulovitou bání. Hornickou tradici Kašperských Hor připomíná otevřená expozice, zaměřená na těžbu a zpracování zlata. V okolí města se dosud dochovalo velké množství středověkých důlních děl. V katastru dalšího dříve hornického městečka Hartmanice leží obec Dobrá Voda, kde je znovuvysvěcený kostel se světově unikátním skleněným oltá­řem a křížovou cestou od místní umělecké sklářky paní Vladimíry Tesařové a židovské Muzeum Dr. Šimona Adlera. Turistickými středisky jsou i Prášily, Srní, Modrava, Horská Kvilda a Rejštejn.

   Oltář v kostele v Dobré Vodě je nostalgickou vzpomínkou na slavnou 600letou historii sklářství na území Šumavy, Brd a Českého lesa. Výrobky proslulých skláren (páteříky, vázy, užitkové, dekorativní a tabulové sklo) byly exportovány do mnoha zemí světa. Sklárny, jichž bylo např. na Šumavě doloženo více než 160, postupně zanikly; v současné době z této tradice zbyla již jen brusírna skla v Anníně a několik malých dílen. Památkou na dobu sklářů zůstalo jen slovo Hutě v řadě místních jmen. S výrobky a historií skláren se můžete seznámit v četných muzejních sbírkách, expozice v Kašperských Horách a v Železné Rudě obsahují pře­krásné originály ze sklárny v Klášterském Mlýně u Rejštejna. Živá sklářská tradice se udržela v sousedním Bavorsku, kde některé hutě nabízejí turistům možnost bezplatně zhlédnout umění svých sklářů.

Naposledy upravil: Sýkorová Jana (28.07.2010)

 


 

Specifikujte cíle:

Mapa okresů

TachovDomažliceKlatovyRokycanyPlzeň-severPlzeň-jihPlzeň-město

Název 

Okres 

Typ