Plzeňský kraj - turistů ráj (turistický portál Plzeňského kraje) 
JaroLétoPodzimZima

Co je památný strom?

Co je památný strom?

„Památný strom“ je od roku 1992 označení pro dřeviny, které požívají zákonné ochrany na základě uznání svých výjimečných kvalit.

„Památný strom“ je od roku 1992 označení pro dřeviny, které požívají zákonné ochrany na základě uznání svých výjimečných kvalit. V současné platné legislativě (zákon č. 11 4/1992 Sb.) se v § 46 přímo říká: „Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.“

Termín památný strom provázel celou historii našeho ochranářského a okrašlovacího hnutí od konce 19. století a byl obsažen již v názvu prvního soupisu pozoruhodných stromů z roku 1899. Památné stromy patří mezi naše přírodní, ale také kulturní bohatství. Přítomnost nebo absence památných stromů v krajině souvisí s historií osídlení a hospodaření konkrétní oblasti v průběhu několika posledních staletí. Místní přírodní podmínky pak určují, s kterými druhy památných stromů se můžeme v oblasti setkat.

A jak takové památné stromy obvykle vypadají? Jedná se nejčastěji o jedince výjimečných rozměrů (a předpokládaného vysokého stáří), významné krajinné dominanty, stromy s vysokou estetickou hodnotou a stromy, ke kterým se váží pověsti či skutečné historické události. Mezi památnými stromy převažují domácí listnaté dřeviny, hlavně lípy, duby, méně buky, javory, jasany, jilmy, topoly… Jehličnany, kromě tisů, jsou chráněny zřídka. Ojediněle jsou památnými stromy vyhlašovány cenné a zpravidla také mohutné nepůvodní dřeviny (platany, jinany, sekvojovce…). Je pochopitelné, že výběr takových jedinců je do velké míry subjektivní. Nejčastějším důvodem k vyhlášení památného stromu je jeho mimořádná mohutnost. V našich podmínkách mívají nejsilnější kmen lípy a duby. Logicky tak představují většinu památných stromů. U nejmohutnějších stromů jdou stranou i ostatní kritéria, chráněná zůstávají dokonce mrtvá nebo dožívající torza starých stromů. Ta zaniknou až přirozeným rozkladem. Do té doby slouží nejen jako připomínka velkoleposti přírodního výtvoru a ukázka hrdého vzdoru živé přírody a cenný biotop.

Návrh na vyhlášení památného stromu může podat územnímu orgánu ochrany přírody (pověřené obci, magistrátu statutárního města, správě chráněné krajinné oblasti či národního parku) každý občan. Pro posuzování návrhu nejsou stanovena žádná závazná kritéria, hodnotí se kromě výše uvedených kvalit také možnost skutečné ochrany stromu, která je daná jeho životaschopností a mírou ohrožení jeho stanoviště. Vyhlášení památného stromu předchází správní řízení, kterého se účastní jak majitelé pozemků, na kterých strom roste a do kterých zasahuje jeho ochranné pásmo, tak dotčené orgány státní správy, případně i občanská sdružení, která se ke správnímu řízení přihlásí.

Úplný přehled o vyhlášených památných stromech v naší republice s uvedením základních údajů o každém z nich obsahuje ústřední seznam památných stromů. Vede jej Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v Praze. Přesnost a spolehlivost ústředního seznamu je závislá na kvalitě informací dodávaných vyhlašovateli památných stromů. V celé České republice bylo k 1 .1. 2006 uváděno 4421 položek jednotlivých památných stromů, skupin památných stromů a památných stromořadí. Vzhledem k mnoha dlouhým alejím je však celkový počet památných stromů mnohem vyšší, v současnosti přesahuje 26 000 kusů.

Pro rychlou orientaci mezi tisíci památnými stromy je důležitá jejich přesná lokalizace a alespoň stručný popis stanoviště. Základním údajem je druhové určení stromu, které občas není snadné. Podstatnou informací jsou základní rozměry stromu, obvod kmene a výška. Obvod se měří ve výšce 130 cm nad patou stromu, případně níž, to když se kmen směrem vzhůru rozšiřuje, jak je to běžné u vícekmenných stromů. Věk stromu se zpravidla neuvádí. Přisuzované stáří je nevěrohodné, protože je nelze ověřit a údaje ve starší literatuře, kromě datovaných výsadeb, jsou velmi nadsazené. Obecně platí, že nejstarší stromy v Čechách (duby, lípy, tisy) se dožívají maximálně čtyř až pěti set let, většina ostatních dřevin od sta let (topoly, vrby) do tří set let (javory, jedle).

Památným stromům je v současnosti věnována kvalitní odborná péče. Současným trendem je přírodě blízký způsob ošetření stromů, který provádějí četné profesionální arboristické firmy. Ten spočívá v postupech, při kterých je respektována jedinečnost vzhledu starého stromu, zejména architektura koruny, využívají se nové poznatky z fyziologie dřevin a strom se chrání také jako životní prostředí mnohých organismů, často těch nejvzácnějších. Proto se například neodstraňují silné odumřelé větve. Je-li u provozně nebezpečného památného stromu jedinou možností záchrany obvodová redukce koruny, provádí se tak, aby výsledek odpovídal změnám, jaké by způsobilo přirozené stárnutí stromu. Také dutiny jsou konzervovány velmi šetrně, protože především v nich žijí někteří vzácní živočichové. Tvarované epoxidové, případně šindelové stříšky nad otvory nejenže zabraňují pronikání srážkové vody a opadu do dutin, ale zlepšují i vzhled starého stromu. Nedestruktivní bezpečnostní vazby v koruně strom stabilizují a přitom nejsou rušivým prvkem. Péče o památné stromy není levnou záležitostí. Je hrazena jak z místních rozpočtů, tak i dotacemi z krajinotvorných programů Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí ČR.
Probuzený zájem obcí o významné dřeviny vychází ze zjištění, že dobře ošetřený starý strom přitahuje pozornost návštěvníků obce stejně jako opravená kaplička či boží muka, je drobnou turistickou atrakcí, zastávkou na turistické trase či cyklostezce, svědčí o kulturnosti místních obyvatel a návštěvníka inspiruje k návratu.

Autor textů:. Jaroslav Michálek, zdroj: Památné stromy Plzeňského kraje, Vydal: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí v roce 2006

Naposledy upravil: Beránek Filip (03.08.2010)

 


 

Specifikujte cíle:

Mapa okresů

TachovDomažliceKlatovyRokycanyPlzeň-severPlzeň-jihPlzeň-město

Název 

Okres 

Typ