Vintířova stezka

Vintířova stezka začíná u Dunaje v bavorském městě Niederalteich, v domovském guntherově klášteře. Přes Rinchnach, kde založil klášter, vede přes Zwiesel k česko-německému hraničnímu přechodu Gsenget, odkud míří skrz hluboké hvozdy Šumavy a její malebné podhůří do nitra Čech. Prochází přes Prášily, Hartmanice, Sušici, Horažďovice, Chanovice do Blatné, kde v terénu končí značení pod označením Vintířova stezka. Z Blatné využívá Vintířova stezka koridoru cesty Via Nova, které ji vedou až do Prahy, kde je svatý Vintíř v Břevnovském klášteře pochován.

Vintířova stezka je rozdělena do 9 jednodenních etap v celkové délce 162 km, z nichž vedou 3 etapy v Německu, 1 etapa vedoucí přes hranici je společná a 5 etap vede v Čechách. Na české straně využívá převážně trasy Klubu českých turistů, v terénu je značená přímo ve směrových cedulkách KČT nápisem Vintířova stezka. Trasa je na české straně doplněna i o 6 jednodenních pěších okruhů, které začínají i končí ve stejném bodě a dávají tak možnost využití pro jednodenní rodinný výlet, v němž lze sledovat jednak odkaz svatého Vintíře - Gunthera, ale jsou zde zařazeny další atraktivní cíle, například hrady, kostely, kapličky nebo studánky.

‍

Kdo byl svatý Vintíř?

Kdo to vlastně byl Vintíř? Během staletí se o jeho postavě rozšířila řada mýtů a polopravd. Podle dostupných pramenů můžeme usuzovat, že se tento potomek říšských hrabat z Käfernburgu narodil kolem roku 955. Byl příbuzným císaře Jindřicha II. i prvního uherského krále Štěpána. V roce 1005 se vzdal svého majetku a o rok později vstoupil jako novic do benediktinského kláštera v Niederalteichu. V roce 1011 odešel, nespokojen s životem v klášteře, do místa zvaného Rinchnach, kde pobýval v poustevně. Postupně se k němu přidalo několik dalších řeholníků, kteří zde pak založili nový benediktinský klášter. Mniši kolonizují okolní krajinu, mýtí les a zakládají nová pole a pastviny, proto je později Vintíř zobrazován často i s motykou.

Po misiích v Uhrách či Magdeburku se roku 1040 usazuje na české straně Šumavy, snad u Dobré Vody u Hartmanic nebo poblíž Sv. Mouřence, který patřil niederalteišskému klášteru. Vintíř, který snad mluvil i česky, udržoval přátelské vztahy s knížetem Oldřichem i jeho synem Břetislavem. Při konfliktech mezi císařem Jindřichem III. a Břetislavem I. působil jako zprostředkovatel. Když Břetislav v roce 1045 narazil při lovu na umírajícího Vintíře, povolal pražského biskupa Šebíře, který 9. října podal umírajícímu svátost. Tělo Vintíře bylo převezeno do Prahy a pohřbeno v kostele sv. Markéty. Dnes je sv. Vintíř pro svůj život symbolem smíření mezi dvěma národy, které si v minulosti způsobily mnoho vzájemného příkoří a bolesti, symbol naděje do budoucího života ve společné Evropě.

‍

Symbolická místa

Podél cesty můžete narazit na tzv. Symbolická místa. Jedná se o architektonicky řešené kamenné sestavy doplněné sochařským prvkem v podobě umělecky ztvárněné Vintířovy poutnické hole. Přibližují lidem přirozené činnosti poutníka při cestě krajinou jako jsou spánek, odpočinek, jídlo, rozmluva a nebo modlitba. U některých míst jsou vysazeny původní odrůdy jabloní, jako symbol kolonizačního úsilí sv. Vintíře. Stezka je dále doplněna o tzv. Vintířovy lavičky, které jsou zpracovány zároveň jako informační plocha, kde je možné dozvědět se více o sv. Vintíři a jeho stezce.

‍

Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě

Expozice je umístěna v Muzeu Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic a je součástí projektu Vintířova stezka. Výstava, která je instalována v několika místnostech, seznamuje návštěvníky s osobností svatého Vintíře, jeho životem, významem a přesahem jeho odkazu do současnosti. Výstavu oživuje model poustevny s mnichem Vintířem a dřevěná socha Vintíře, oboustranný obraz (olejomalba na plechu), barokní křtitelnice, knihy, podmalby na skle a mnoho dalších drobných historických předmětů.

‍

Etapový průvodce

‍

Projekt „Vintířova stezka“ je spolufinancován zprostředků EU z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodnýstát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020, číslo projektu: 255.