Plzeňský kraj - turistů ráj

lupa

Příhraniční naučná stezka

foto: Milan Linhart

Kdo by neslyšel o Rozvadově, nejznámějším hraničním přechodu mezi Českem a Německem. Odpradávna tudy vede mezinárodní cesta, a tak se zde již od roku 1613 datuje tradice celního úřadu.

Význam přechodu ještě vzrostl po dokončení dálnice D5 z Prahy a Plzně. Jméno obce však v minulosti bylo spíše symbolem marné touhy Čechoslováků navštívit a poznat svět za železnou oponou, která pevně svírala naši zemi. Atmosféru této doby si můžete připomenout při putování po zajímavé naučné stezce s jedenácti zastaveními. Kromě historického poučení se vám také představí zdejší malebná krajina.

Procházka začíná uprostřed Rozvadova (www.rozvadov.cz) a nejprve směřuje jihozápadně na mírné návrší, kde stávala původně samostatná ves Zirk. V její blízkosti se kdysi těžila a zpracovávala železná ruda. Za obcí se vlevo naskytne pohled na regulační stanici tranzitního plynovodu, vybudovaného v sedmdesátých letech. Zajímavou památkou z období třicetileté války jsou Tillyho šance. Kolem vrchu Nad Rašelinami se rozprostírají pozůstatky opevněného tábora a další opevnění se nachází na protějším Březovém vrchu, odkud se táhnou dlouhé valy a příkopy. Pevnostní soustava sehrála roli v roce 1621, kdy zde maršál Tilly bojoval proti vojsku generála Mansfelda, tábořícího u nedalekého Waidhausu. Krátce poté přijdete do prostoru starého hraničního přechodu. Stojí zde budova celnice z roku 1934, jejíž provoz skončil po zprovoznění nové dálnice. Dnes v objektu sídlí Muzeum železné opony, jehož bohatá expozice názorně dokumentuje desetiletí izolace naší země. Dál vede stezka spolu s červenou turistickou značkou po zpevněné lesní cestě proti proudu Hraničního potoka. Po více než třech kilometrech uvidíte železný kříž, který připomíná místo, kde stával Arnoštin hamr. Spolu s rybníkem a náhonem vznikl na počátku 19. století a byl pojmenovaný po hraběnce Ernestině z rodu Kolowratů, kterému patřilo zdejší panství. Při další zastávce v malebném údolí poznáte místo bývalé vsi Hraničky s hamernickou tradicí. Obec zanikla po roce 1945 a připomínají ji pouze lípy na někdejší návsi a pomník obětí první světové války. Tady se cesta otáčí zpět na Rozvadov. Vystoupá na Jezevčí vrch, na jehož úbočí leží ves Nové Domky. Z její typické dřevěné zástavby se dochovala budova penzionu Hubert. Zdejší pomník připomíná místo, kde československý a německý ministr zahraničí přestřihli v prosinci 1989 ostnatý drát železné opony. Kousek za vsí stojí opuštěný kostel Navštívení Panny Marie, vybudovaný Kolowraty v první polovině 19. století, se starým hřbitovem. Trasa výletu poté vede po silnici do Rozvadova. Tady stojí za zmínku bývalý kostel sv. Václava, dokončený roku 1825, který přestal sloužit církevním účelům po druhé světové válce. Okolí Rozvadova můžete lépe poznat i prostřednictvím dalších naučných stezek, které zde začínají. Vyhlídková stezka (15 km, 13 tematických zastavení) vás mj. zavede na vrch Milíře s ocelovou rozhlednou. Kolowratova stezka (20 km, 18 zastavení) vám zase představí historii kolowratského panství, zdejší zalesněnou krajinu a z památek například zámeček Diana.

Rozvadov – Hraničky – Nové Domky – Rozvadov

Start a cíl: Rozvadov

Délka: 12 km

Charakter trasy: lehká vycházková trasa bez náročnějších stoupání, po silnici a zpevněné cestě

Články

Plzeňským krajem po svých i na kolech

Plzeňským krajem po svých i na kolech

Po celý rok, v zimě i v létě, a za každého počasí můžete poznávat Plzeňský kraj. Zda na kole, pěšky s hůlkami či bez hůlek, je jen na vás. Turistických tras a cyklostezek jsou tu tisíce kilometrů.

Kraj s kouzelnými městy

Kraj s kouzelnými městy

Historická i moderní, se spoustou památek, zábavy i vyžití, taková jsou města v Plzeňském kraji. Kraj dotváří malebné vesničky zasazené do nádherné přírody. Pojďte s námi na procházku městy.

Příhraniční naučná stezka

Příhraniční naučná stezka

Kdo by neslyšel o Rozvadově, nejznámějším hraničním přechodu mezi Českem a Německem. Odpradávna tudy vede mezinárodní cesta, a tak se zde již od roku 1613 datuje tradice celního úřadu.

Zaniklé vsi

Zaniklé vsi

Příhraniční území Českého lesa se po roce 1948 ocitlo v uzavřené vojenské zóně za tzv. železnou oponou.

Čerchov

Čerchov

Nenajdete v Čechách mnoho oblastí, které si uchovaly svou tradiční atmosféru tak přesvědčivě jako Chodsko.

Korábská vrchovina

Korábská vrchovina

Jakýsi svorník mezi Šumavou a Českým lesem tvoří Korábská vrchovina. Vedle proslulých pohoří sice zůstává prakticky neznámým geomorfologickým útvarem, ale to jí neubírá na atraktivitě.

Šumavská hipostezka

Šumavská hipostezka

Poznávat Šumavu putováním na kole po cyklostezkách už je docela běžná věc, kterou si oblíbilo mnoho turistů. V poslední době se ale postupně rozvíjí další způsob, jakým mohou návštěvníci objevovat kouzlo hor – jízda na koni.

Horský hřeben

Horský hřeben

Okolí Železné Rudy je ideální oblastí pro uskutečnění výletů nejrůznějšího druhu, charakteru i náročnosti. Při navrženém putování plně zužitkujete metry, které budete muset překonat při výstupu na vrchol Pancíře, jedné z nejznámějších šumavských hor.

Kraj panenské přírody

Kraj panenské přírody

Rozmanitá, nádherná, čistá až panenská a velmi pestrá je příroda Plzeňského kraje. Pohled na kvetoucí louky, tajemné hladiny horských jezer i procházky v hlubokých lesích jsou doslova balzámem na duši. Tuto nádhernou přírodu prostě musíte sami ochutnat, poznat a prozkoumat na vlastní kůži.

Dřevěná lávka ve Vejprnicích

Dřevěná lávka ve Vejprnicích

Krytých dřevěných lávek či mostů se po celých Čechách a Moravě zachovalo jen okolo 25. Skoro všechny patří mezi významné technické památky.

Bolfánek v Chudenicích

Bolfánek v Chudenicích

Máte-li rádi lidové pověsti, zajeďte se podívat do Chudenic na věž Bolfánek. U vstupu stojí kaplička a v ní schody vedoucí ke skále s puklinou. Pověst praví, že má skála léčivé účinky a že pokud puklinou projde těhotná žena, otevře se cesta pro pekelné síly.

www.sumavanet.cz/chudenice

Šumavská jezera

Šumavská jezera

Šumava představuje naši jedinou opravdovou jezerní oblast. Na české straně lze spatřit hned pět těchto pozůstatků ledovcového tání ve čtvrtohorách.

Další ...