Plzeňský kraj - turistů ráj

lupa

Zažij kraj jako Turista

kategorie turista header

Umrlčí prkna jsou dokladem starého šumavského zvyku

Na bavorské, ale i na české straně Šumavy, byl v minulosti hodně rozšířen velmi zvláštní zvyk, který se nikde jinde v Čechách nepoužíval.

Když někdo ve zdejší odlehlé oblasti zemřel, byl oblečený položen na prkno, položené na dvou židlích, a zůstal na něm ve stavení až do doby, kdy jej zdejší nehostinné počasí umožnilo pohřbít, tj. sejít s mrtvým do údolí na vzdálený hřbitov. Tento zvyk se tedy týkal zvláště značně odlehlých a špatně dostupných horských samot, a to v zimním období. Jiná možnost vlastně nebyla. Po pohřbu se prkno zdobilo. Chudí lidé si prkna zkrášlovali sami, obvyklejší však bylo, že se jeho výroba svěřila truhláři. Na ohoblované prkno psal truhlář verše, modlitby a datum smrti. Maloval se též symbol tří křížů, těm zámožnějším pak obraz Panny Marie nebo jiného světce. Někdy bylo prkno zdobeno i rámečkem z dřevěných lišt. Pak se prkno umísťovalo na rozcestí, ke kapličce, apod. a ve výroční den se krášlilo květinami. To vlastně nahrazovalo návštěvu někdy značně vzdáleného hřbitova.

Prkna byla považována za posvátná a nedotknutelná. O tom, jak dopadli lidé, kteří prkno nějakým způsobem znesvětili, hovoří hned několik pověstí. Například prý bývalo dokonce zvykem, že prkna po lidech, kteří nebyli oblíbeni, se pokládaly přes potok, aby se jejich pošlapáním vyjádřila neúcta k zemřelému. Jednou se prý dokonce stalo, že jeden lakomý truhlář, použil umrlčí prkno na výrobu novomanželské postele. O svatební noci se objevil v ložnici nebožtík a manžele z lože vystrnadil a postel na ně převrátil. Jeden sedlák z Dešenic zase prkna použil jako palivo do pece. Ta mu však vybouchla a vymlátila všechna okna jeho chalupy. Nejhůře dopadl mladík, který se dokonce vsadil, že takové prkno o Dušičkách ukradne a doma se na něm vyspí. Když s prknem utíkal, zjevila se před ním hrozící bílá postava. Prkno náhle ztěžklo, přitisklo mladíka k zemi a rozdrtilo mu všechny údy. Zlomeniny se mu časem zahojily, ale hoch se z toho dočista pomátl.

Na rozdíl od bavorské části Šumavy, kdy prkna objevíte na mnoha lokalitách, se u nás takovýchto prken moc nezachovalo. Tři prkna můžeme například spatřit při modré turistické značce mezi Keply a Kochánovem. Nejsnáze dostupný je pro případné zájemce soubor tří prken u malebné kapličky pod nádražím v Železné Rudě.

Luděk Krčmář