• Facebook
  • Instagram

Plzeňský kraj - turistů ráj

lupa

Muzeum těžby borové smoly

Muzeum těžby borové smoly

V hájovně v Lomanech u Plas je muzeum věnované těžbě smoly, které vám ukáže nástroje i nádoby potřebné k těžbě, dobové fotografie a další exponáty, které připomínají historii lesnictví v regionu. Výstavu doplňují myslivecké trofeje.

o třicetileté válce (1618 - 1648), kdy byl vypálen dvůr Lomany, který byl v majetku cisterciáckého kláštera Plasy, zůstala jen budova ovčína. V roce 1672 byl při ovčíně postaven domek pro myslivce - hájovna Lipovka. 1925 - 1975 sídlili na hájovně knížecí hajný Adolf Levý, se synem lesníkem Janem Levým. V roce 2003 od Lesů České republiky s.p. zakoupila zchátralý objekt vnučka knížecího hajného Jana Čiháková. Objekt zrekonstruovala a v roce 2006 slavnostně při příležitosti Svatováclavské poutě otevřela Muzeum těžby borové smoly. Na lesním závodě Plasy byla těžba borové smoly již v době 2. světové války. Smola byla exportována do Třetí říše k vojenským účelům. Obyvatelé našeho kraje v tomto období těžbu borové smoly sabotovali. Skončením války byla ukončena i těžba borové smoly. V roce 1976 byla v tomto regionu těžba borové smoly opět zahájena. Smola se opět vyvážela, tentokrát do NDR a Polska. Využívala se především v chemickém průmyslu, kosmetice apod. K těžbě pryskyřice byli na LZ Plasy vyčleněni čtyři stálí pracovníci a mistr těžby pryskyřice. V době častějšího sběru pryskyřice byli ke sběru najímáni další brigádníci. Těžba probíhala od dubna do října. Pro zajímavost v roce 1977 bylo vytěženo 119 q pryskyřice.Práce spojené s těžbou pryskyřice se prováděly vesměs ručně a byly namáhavé. Vyžadovaly proto fyzicky zdatné pracovníky a dobrou pracovní morálku. Jednalo se zejména o přípravu lizin a i o nařezávání ronících zářezů. Těžba pryskyřice ze živých stromů byla důležitým zdrojem potřebné, zatím ničím nenahraditelné suroviny. Přinášela však i negativní jevy, vždy se snižoval přírůst stromů. Šišky a semena z těžených stromů byla menší a z těchto semen vypěstované semenáčky byly choulostivější. Některé dřeviny snášely těžbu pryskyřice dobře, např. borovice černá. Dřevo při šetrných lizinových způsobech nebylo bezprostředně poškozeno. Mechanické vlastnosti dřeva se buď vůbec neměnila nebo jen nepatrně. Také trvanlivost a impregnační schopnost dřeva se nesnižovala. V místech lizin bylo dřevo v povrchové vrstvě silně prosmolováno, což mohlo omezovat jeho upotřebitelnost. Porosty, v nichž se těžila pryskyřice, byly náchylnější ke vzniku sněhových a větrných polomů. Také odolnost porostů proti kůrovcům se snižovala. Těžba pryskyřice zvyšovala též nebezpečí požáru a rušila estetický ráz lesa. Rozsah těžby pryskyřice smolařením na živých stromech byl omezen rozlohou vhodných porostů. Proto se hledaly nové formy získávání pryskyřice, které by zároveň snižovaly nároky na pracovní síly a manipulaci s vytěženým materiálem. V roce 2006 během jednoho měsíce po slavnostním otevření navštívilo muzeum přes 300 návštěvníků. V muzeu jsou dále umístěny vzácné myslivecké trofeje a lesnické potřeby, fotografický materiál a další zajímavé exponáty z regionu, které se každý rok obměňují. Muzeum je umístěno v osadě Lomany, 4 km od města Plasy, směr Lomnička.
V blízkosti muzea je bývalý hospodářský dvůr cisterciáků s centrální stavbou - mléčnicí.
V blízkosti dvora stojí na cestě k Lomničce již suchý cca 500 let starý dub a na cestě ke Dražni 700 let starý dub, dosud živý.
Do muzea je možné jít po naučné stezce Ludvíka Očenáška - zelená turistická značka Plasy - Dolní Bělá

http://www.dolni-strela.cz/turisticke-informace/tipy-na-vylety/muzeum-tezby-borove-smoly/

 

Články

První šumavská vodní elektrárna v Čachrově

První šumavská vodní elektrárna v Čachrově

Vše se započalo díky místnímu faráři a zároveň poslanci zemského sněmu, který inicioval založení Hospodářského družstva a okolí.

Tunel pod Špičáckým sedlem

Tunel pod Špičáckým sedlem

Každý, kdo se alespoň jednou projel vlakem z Klatov do Železné Rudy či Špičáku (třeba si zalyžovat), zažil takovou malou návštěvu jedné z nejvýznamnějších technických památek Plzeňského kraje.

Dřevěná lávka ve Vejprnicích

Dřevěná lávka ve Vejprnicích

Krytých dřevěných lávek či mostů se po celých Čechách a Moravě zachovalo jen okolo 25. Skoro všechny patří mezi významné technické památky.

Most v Bělé nad Radbuzou

Most v Bělé nad Radbuzou

 Nejvýznamnější památkou malého městečka Bělá nad Radbuzou v Českém lese je bývalý silniční most přes řeku Radbuzu. Pro svůj význam se dostal most i do znaku města.

Bašta - černé uhlí přímo na povrchu

Bašta - černé uhlí přímo na povrchu

Historie těžby uhlí v radnické pánvi začala v roce 1545. Uhlí zde bylo rozsáhle dobýváno již před třicetiletou válkou.

Vodní elektrárna Čeňkova pila

Vodní elektrárna Čeňkova pila

Národní technická památka uprostřed Šumavské přírody? To je návštěvníky oblíbená vodní elektrárna Čeňkova pila, jejíž zachovalý interiér je přístupný v rámci prohlídky s průvodcem.

Vodní elektrárna Vydra

Vodní elektrárna Vydra

Vodní elektrárna Vydra v sousedství další významné technické památky Čeňkovi pily hostí velmi zajímavou expozici „Šumavské energie“. Sama o sobě je ale také významnou technickou památkou.

Hamr v Dobřívě

Hamr v Dobřívě

Podbrdsko bylo do poloviny 19. stol. nejvýznamnějším producentem železa v českých zemích. V Dobřívu se železo vyrábělo a zpracovávalo od počátku 16. do poloviny 20. století.

Hornický skanzen ve Stříbře

Hornický skanzen ve Stříbře

Dne 10.9.2005 byl slavnostně otevřen Hornický skanzen s venkovní expozicí důlní techniky ve Stříbře. 

Centrum stavitelského dědictví v Plasích

Centrum stavitelského dědictví v Plasích

Kdo zná, neničí“ hlásá motto nad vstupem do nové Expozice stavitelství v areálu národní kulturní památky Klášter Plasy v západních Čechách. 

Centrum Caolinum a kaolinový důl Nevřeň

Centrum Caolinum a kaolinový důl Nevřeň

Kaolinový důl v Nevřeni bezesporu patří k nejzajímavějším industriálním památkám v regionu. Prohlídky dolu vás provedou podzemními chodbami a seznámí s historií místa a tehdejším způsobem těžby.

Hornické muzeum Planá

Hornické muzeum Planá

Štola Ondřej Šlik, ve které se muzeum nachází, byla vyražena koncem 16. stol. v době největšího rozkvětu dolování stříbrných rud v Plané a jejím okolí. 

Malá vodní elektrárna Černé jezero

Malá vodní elektrárna Černé jezero

Pracuje mezi přírodním Černým jezerem a údolní nádrží Pod Černým jezerem u obce Hamry. Je osazena třemi turbogenerátory, využívajícími i odtokové vody z vyrovnávací nádrže. Byla to první přečerpávací vodní elektrárna v Čechách.

Muzeum těžby borové smoly

Muzeum těžby borové smoly

V hájovně v Lomanech u Plas je muzeum věnované těžbě smoly, které vám ukáže nástroje i nádoby potřebné k těžbě, dobové fotografie a další exponáty, které připomínají historii lesnictví v regionu. Výstavu doplňují myslivecké trofeje.

Pňovanský most

Pňovanský most

Pňovanský most je železniční most přes přehradu Hracholusky na železniční trati z Pňovan do Bezdružic. Vznikl na základě zemského zákona o podpoře výstavby drah z roku 1892.

Vchynicko-tetovský kanál, naučná stezka

Vchynicko-tetovský kanál, naučná stezka

Délka kanálu je 14,4 km, výškový rozdíl je 190 m, místy je koryto až 5 m široké, částečně vyzděné.

Kaolinový důl Kaznějov

Kaolinový důl Kaznějov

Největší kaolinový důl ve střední Evropě. Těžba kaolinu tu probíhá od roku 1904. Důl je dlouhý téměř 1,8 km, v nejširším místě má 800 m. 

Ejpovický tunel

Ejpovický tunel

Ejpovický tunel je železniční tunel na trati 170 Praha–Plzeň mezi železniční stanicí Ejpovice a železniční zastávkou Plzeň - Doubravka.

Muzeum techniky a řemesel Koloveč

Muzeum techniky a řemesel Koloveč

Muzeum techniky a řemesel  s výstavní plochou 1000 m2 a více než 7500 exponáty patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého druhu v Česku.

Hvězdárna Rokycany

Hvězdárna Rokycany

Hvězdárnu najdete na Oseckém kopci na severním okraji města Rokycany.

Další ...