Po omezení těžby dřeva totiž význam nedalekého Vchynicko-tetovského plavebního kanálu klesal, proto se hledalo jeho jiné využití. V roce 1937 se začalo se stavbou nové vodní elektrárny Vydra, jež byla po dvou letech uvedena do provozu. Autorem řešení byl Ing. Karel Kosek, který již ve dvacátých letech připravil technické řešení přečerpávací elektrárny pod Černým jezerem. Celý areál vlastně začíná na plavebním kanálu u Mechova (Mosau). Zde je zachován jímací objekt. Odtud se vede voda podzemním převaděčem (část tlakového potrubí, větší část zděný kanál) o celkové délce 3,2 km do akumulační nádrže u osady Sedlo. Nádrž byla vybudována proto, aby se zde voda mohla v dobách menšího zatížení energetické sítě zadržovat a v dobách špiček pak použít pro výrobu elektrické energie. Z nádrže se voda vede potrubím do nedaleké železobetonové věže zvané "Vodní zámek". V případě poruchy turbíny je zde možné dálkově z elektrárny přítok vody uzavřít. Dále vede voda podzemním potrubím do elektrárny na břehu Vydry. Celkový spád je 240 m, výkon elektrárny 6,4 MW.
Vodní elektrárna Vydra
Vodní elektrárna Vydra v sousedství další významné technické památky Čeňkovi pily hostí velmi zajímavou expozici „Šumavské energie“. Sama o sobě je ale také významnou technickou památkou.
Články
První šumavská vodní elektrárna v Čachrově
Vše se započalo díky místnímu faráři a zároveň poslanci zemského sněmu, který inicioval založení Hospodářského družstva a okolí.
Tunel pod Špičáckým sedlem
Každý, kdo se alespoň jednou projel vlakem z Klatov do Železné Rudy či Špičáku (třeba si zalyžovat), zažil takovou malou návštěvu jedné z nejvýznamnějších technických památek Plzeňského kraje.
Dřevěná lávka ve Vejprnicích
Krytých dřevěných lávek či mostů se po celých Čechách a Moravě zachovalo jen okolo 25. Skoro všechny patří mezi významné technické památky.
Další ...