• Facebook
  • Instagram

Plzeňský kraj - turistů ráj

lupa

Na Poledník - BĚŽKY

Na Poledník - BĚŽKY

Prášily – Gruberg – Liščí díry – Předěl – Poledník – Nová Studnice – Velký Bor – Prášily

Obtížnost: středně náročná trasa

Výchozí místo: Prášily – rozcestí 

Délka trasy: 20,4 km

Převýšení: 607 m

Možnost občerstvení: Prášily

Prášily – Gruberg – Liščí díry – Předěl – Poledník – Nová Studnice – Velký Bor – Prášily

Značnou část výletu vás bude provázet Šumavská magistrála. Její nástupní místo a východiště upravovaných lyžařských běžeckých tratí se nachází kousek po silnici východním směrem. Opodál stávala od 18. století zemědělská osada Gruberg, kterou nakonec za socialismu srovnala armáda se zemí a na jejím místě zřídila tankovou střelnici. Vzápětí se cesta stáčí na jih a Liščí dírou zvolna stoupá proti proudu Jezerního potoka. Ten vytéká z ledovcového Prášilského jezera, k němuž na necelém čtvrtém kilometru vede odbočka z hlavní trasy. U zdejšího rozcestí Liščí díry kdysi stávala schwarzenberská hájovna. Jezero je hrazeno žulovým valem, dosahuje hloubky až 15 m a na západní straně se nad jeho hladinou zvedá 150 m vysoká karová stěna. Magistrála pokračuje nyní již do prudšího svahu až na rozcestí Předěl, kde nastává fáze vrcholového výstupu v náročnějším terénu až do výšky 1 300 m n. m. Pověst říká, že nejvyšší vrchol této oblasti pojmenovali dřevorubci, kteří vypozorovali, že když nad něj vystoupí slunce, je právě poledne. Odměnou vám bude výhled na okolní šumavské velikány a možná spatříte i Alpy. Za pozornost stojí i zdejší, poněkud zvláštní rozhledna, jejíž nezvyklý tvar vychází z původní funkce vojenského objektu. Kdysi sloužil k odposlouchávání rádiových vln ze sousedního Německa. Po návratu na Předěl sledujte zelenou turistickou značku po úbočí Jezerního hřbetu s vrcholem Jezernice (1 266 m n. m.). Od rozcestí Bavorská cesta, kde opustíte magistrálu, začne trasa rychle ztrácet výšku a na dalších čtyřech kilometrech poklesne o 300 m. Minete vyhlídku Zelená Hora a dostanete se do bývalé osady Nová Studnice. Na počátku 18. století tu skláři z Benátek zkoušeli vyrábět zrcadla pro hraběte Kinského. Jejich kvalita však nebyla uspokojivá, a tak se osada přeorientovala na těžbu dřeva. Osadníci z nedalekého Velkého Boru se kromě práce v lese věnovali také rolnictví. Připomíná je alespoň pomník obětem první světové války kousek za zatáčkou, odkud je nádherný výhled do údolí řeky Křemelná. Závěrečný úsek do Prášil vede po silnici prakticky po rovině.