Černouhelná Bašta
Těžba uhlí v Černouhelné Baště má bohatou historii. V současné době si můžeme težbu uhlí připomenout i díky naučné stezce „Po stopách důlní činnosti na Břasku”, která mimo jiné představí i mohutný sousední lom a přírodní památku Kateřina.
Težba započala již před třicetiletou válkou a druhý velký rozmach započal v druhé polovině 18. století. Těžba mezi Stupnem a Vranovicemi se soustředila v tzv. břaské uhelné pánvi na ploše pouhých 2 kilometrů čtverečních téměř po dvě století. Ve štolách ve větších hloubkách bylo těženo uhlí tzv. Břaskou metodou. Ta spočívala v postupném dobývání sloje zdola nahoru po etážích. Vydobytý prostor se založil hlušinou, na které dělníci stáli a těžili další vyšší etáž.
V těchto místech – prostoru dolu Kliment – se těžilo uhlí ještě v roce 1965. Již v roce 1972 zde vznikla přírodní památka o rozloze 0,06 hektarů. A co zde vlastně můžeme spatřit zajímavého? Pod stříškou si máme možnost prohlédnout výchoz černého uhlí o mocnosti sloje 460 cm. Na první pohled je návštěvníkovi nápadné, že sloj je uložena velmi mělko pod povrchem, od povrchu ji odděluje jen slabá vrstva šedavých hlín s drobnými valounky. To byl typický rys radnické pánve, kdy na okrajích mocnost nadloží slábla a sloje vystupovaly přímo na povrch.
