Hrad Radyně

Zřícenina hradu Radyně ve výši 567 m nad m. vévodí širému okolí.  Abyste si užili výhled na hrad i v noci, od roku 2006 je hrad osvětlen. Hradní věž je vysoká 22 metrů a na její vrchol vede 114 schodů.

V českém prostředí se původní jméno Karlskrone neujalo, a tak po smrti Karla IV. byl hrad nazýván Radyní podle jména kopce a buližníkové skály, na níž byl vybudován. Stavitelem hradu byl nejpravděpodobněji Michal Parléř z rodiny pražského dvorního architekta Petra Parléře. Výstavbu organizačně zajišťoval Vít Hedvábný.

Jako správci hradu – purkrabí byli dosazováni většinou příslušníci drobné šlechty z Plzeňska. Jejich povinností bylo sledovat a zajišťovat bezpečnost obchodní cesty z Norimberka přes Řezno do Prahy, vykonávat soudní pravomoc nad přímými podanými panovníka a pravděpodobně měli i pravomoc soudit a popravovat zločince. Úřední funkcí prvního královského purkrabího na hradě byl pravděpodobně za odměnu pověřen Zdislav Chlup, který úspěšně vedl výstavbu hradu Posledním byl asi hejtman Racek, za jehož vlády, asi v polovině 16. století, hrad vyhořel. V dalších letech hrad postupně vlastnily tyto šlechtické rody: páni ze Šternberka (1496-1561), Kokořovci z Kokořova (1561-1710), Černínové z Chudenic (1710-1816) a Valdštejnové (1816-1920). V roce 1920 koupila plzenecká obec hrad i lesy od Valdštejnů. Hradu se ujal nově založený Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky.

V hradní věži se nachází stálá audiovizuální pohádková expozice s tajemnými bytostmi z pověstí o hradě Radyni, historická expozice s modelem hradu Radyně a na věžní vyhlídce je spolu s vyhlídkovými mapami k dispozici pozorovací dalekohled. V současnosti je hrad v péči města Starého Plzence a během několika let prošel postupnou rekonstrukcí až do finální podoby, kterou můžeme obdivovat dnes.