Živé tradice na Chodsku

V Plzeňském kraji stále vládne výjimečný duch předků a obyvatelé tu živě udržují jedinečné zvyky a tradice. Zcela ojedinělou národopisnou oblastí v celých Čechách je svérázné Chodsko. Při posvíceních a poutích se v každé rodině peče velká lahůdka – vyhlášené chodské koláče. Přežívá i specifická chodská muzika s typickými dudy, místní lidé oblékají chodské kroje, mluví chodským nářečím.

Silná je v kraji také tradice výroby keramiky. Květy, vlčí máky, obilí malují na Chodsku ručně na vázy, talířky či hrnečky. V Kolovči na Domažlicku vyrábějí už od konce 18. století tradiční lidovou keramiku v červenohnědé barvě.

Do dávných let sahá i historie sklářství na Šumavě a v Českém lese. Řezbáři a betlémáři, navazující na starou řemeslnou tradici, v současné době působí v Pošumaví a na Šumavě. Jejich mistrovské umění připomíná mechanický betlém vystavený v Muzeu Šumavy v Sušici. Věhlasnou slávu kovářů zase dodnes připomíná technická památka na Vodním hamru v Dobřívi na Rokycansku.

Lidová architektura se zachovala zejména v malých vesničkách. Staré roubenky lze ještě vidět na Šumavě či v Pošumaví nebo ve vískách na Domažlicku například v Kolovči. S venkovskou lidovou architekturou se ale setkáme i v Plzni, dokladem je selský dvůr U Matoušů v plzeňském Bolevci nebo klasické venkovské domy v Plzni Černicích, Koterově a Božkově. Historickou měšťanskou architekturu můžete obdivovat na domažlickém náměstí lemovaném měšťanskými domy s loubím, v historickém centru Horšovského Týna, Plzně nebo v Úterý na severním Plzeňsku. Skanzen lidové architektury můžete navštívit v Chanovicích na Klatovsku nebo ve Velharticích před hradem.

Lidové tradice připomíná v kraji celá řada muzeí. Muzeum techniky a řemesel v Kolovči se proslavilo mlýnem na přemílání starých bab, v Postřekově si můžete prohlédnout kroje, v Domažlicích je Muzeum Chodska přibližující celou svébytnou oblast, národopisné expozice jsou v Muzeu Dr. Hostaše v Klatovech a Západočeském muzeu v Plzni.