Japonská zahrada Šówa-en
Mír, usmíření, ráj – definice slova Šówa-en. A přesně taková atmosféra vás přivítá, pokud se vydáte do botanické zahrady v Plzni inspirovanou japonskou kulturou, kde ani tu nesmí chybět bonsaje, vodopády a cestičky s lucernami.
Zahrada v Plzni je jiná než ty, které se vám na první dobrou vybaví. Je daleko menší, bez vody, zato je zde kladen velký důraz na kameny, ke kterým mají Japonci stejně silný vztah jako k živé přírodě. Lokalitě vévodí jako protiváha starý dub letní, který pomohl k jejímu výběru. Dominantou jsou tři velké kameny představující tři podoby Budhy Amidy, který vede lidi do ráje Čisté země.
Co ukrývá modrá, bílá a červená řeka?
K těmto kamenům vedou tři řeky z balvanů. Bílá řeka je cestou vedoucí do ráje, červená vyjadřuje utrpení současného života a modrá řeka symbolizuje moře. Tři velké kameny však mají připomínat i budovu Atomového dómu v Hirošimě. Ta jediná zůstala široko daleko stát po svržení atomové bomby na město v roce 1945.
Je dobře známo, že tento symbol světového míru byl postaven v roce 1915 podle plánů českého architekta Jana Letzla, žáka Jana Kotěry. Z tohoto známého případu spolupráce mezi Českem a Japonskem vycházel pan Eišin Harada, který zahradu navrhnul. Zajímavostí jistě je, že zahrada byla nejdříve sestavena v Japonsku, pak rozebrána a lodní a kamionovou dopravou přivezena na místo, kde byla autorem a jeho spolupracovníky znovu sestavena.
