Klášter Kladruby
Západní pohraniční oblast knížecích Čech byla na počátku 12. stol. kolonizací téměř netknuté teritorium. Vše se změnilo pod taktovkou Vladislava I., díky kterému můžeme dodnes obdivovat krásu pozdně románské trojlodní baziliky.
Pražské centrum, vyspělé a sjednocené, ekonomicky vlivné a mocensky aktivní, soustřeďovalo svoji pozornost v průběhu 11. stol. jinými směry. Tento stav se výrazně změnil díky osobnímu přičinění knížete Vladislava I., zakladatele kladrubského kláštera. Za vlády Vladislava I. získaly nejzápadnější části země více pozornosti pro kolonizační snahy mířící do Čech z vnitrozemí i ze zahraničí a současně se tak dostaly pod přímý politický vliv Přemyslovců.
Kníže Vladislav I. byl také tím panovníkem, jenž podle většiny pramenů založil v roce 1115 Benediktinský klášter v Kladrubech a tento významný akt se záhy projevil jako politická garance osidlovacím tendencím. Klášter se podílel na zakládání vesnic a zřizování cest. Kladruby byly vybrány i ze strategického důvodu, neboť ležely poblíž obchodní tepny tehdejší Evropy, tzv. Norimberské obchodní stezky, která z okolí Norimberku vedla přes Prahu až k Baltu. Monumentální pozdně románská trojlodní bazilika byla dokončena v roce 1233 a vysvěcena za přítomnosti krále Václava I. a vysokých církevních a státních úředníků.
